Carlo Bergonzi

Carlo Bergonzi patřil k nejvýznamnějším italským tenoristům druhé poloviny dvacátého století. Narodil se ve Vidalenzu 13. července 1924. Zpěv studoval v Parmě u Edmonda Grandiniho, poté na Boitově konzervatoři v Parmě a po skončení studií u Ettore Campogallianiho. První dva roky zpíval barytonové role. Debutoval v roce 1947 jako Schaunard v Pucciniho Bohémě a dále o rok později jako Figaro v Rossiniho Lazebníku sevillském v Lecce. Po dalším studiu debutoval v roce 1951 jako tenor v Bari v úloze Chéniera ve stejnojmenné opeře Umberta Giordana. C. Bergonzi - Edgardo Od roku 1953 působil Bergonzi v La Scale v Miláně, od roku 1955 v Lyrické opeře v Chicagu, v letech 1956-1983 v Metropolitní opeře v New Yorku a od roku 1962 také v Covent Garden v Londýně. Mimo tyto scény účinkoval i v mnoha dalších velkých světových operních divadlech. Disponoval krásným hlasem s mimořádným rozsahem a dokonalým ovládáním bel canta. Jeho dokonalé hudební cítění vyniklo zejména ve verdiovských postavách (např. Radames v Aidě, Manrico v Trubadúrovi, Alvaro v Síle osudu, Ernani aj.), k dalším jeho významným rolím patřil např. Andrea Chénier, Edgardo (Lucie z Lammermooru), Rudolf (Bohéma) a řada dalších. Interpretoval rovněž italské písně. Zemřel 25. července 2014 v Miláně, krátce po 90. narozeninách.